HR Management

 Vysvětlujeme klientům, co od kvalitní jazykové školy požadovat

 

Petr Pasek se mi přiznal, že do Asociace jazykových škol a agentur ČR (AJŠA) vstoupil, aby se mohl aktivněji podílet na řešení problémů, které na trhu jazykového vzdělávání jako ředitel jazykové školy Slůně - svět jazyků už léta cítí. Navíc ho přilákal i elán a zajímavý program asociace, s kterým přišla její prezidentka Karla Bauerová, ředitelka jazykové školy Sophia v Českých Budějovicích. V současné době je Petr Pasek jedním z pěti viceprezidentů asociace a má na starosti styk s médii. Náš rozhovor se točil hlavně kolem kvality jazykového vzdělávání.

 

Petr Pasek

 

vystudoval na Vysoké škole báňské - Technická univerzita Ostrava, na fakultě ekonomická specializaci marketing a management, poté studoval marketing na britské University of Bradford. Při studiích působil jako soukromý lektor angličtiny a v roce 1998 založil s Lucií Vlkovou jazykovou školu Slůně. V roce 2005 se mu jako zástupci Slůněte, podařilo přes stížnost v Bruselu změnit daňové zákony vztahující se na jazykovou výuku. Od května 2009 je viceprezidentem AJŠA, zodpovědný za styk s médii.

Dále již několik let pravidelně externě spolupracuje s VŠB - TU Ostrava.

Mohl byste krátce představit organizaci AJŠA, jaký má na českém trhu jazykového vzdělávání místo, o co jí jde?

Asociace jazykových škol a agentur ČR (AJŠA) jako nezisková organizace je profesní sdružení, které v současné době sdružuje 29 řádných členů - jazykových škol a agentur- a 3 přidružené členy. Cílem AJŠA je sdružovat jazykové školy, které se snaží dále profesně rozvíjet, předávat si oborové informace, spolupodílet se na jazykovém vzdělávání v celé republice a v neposlední řadě určovat moderní trendy vývoje jazykového vzdělávání. Cílem AJŠA je také stát se uznávaným partnerem státní správy v otázkách předpisů, zákonů a daňových otázek, které souvisí s jazykovou výukou všeobecně. Abyste měla představu, jak velký trh naše asociace obhospodařuje, tak svým konsolidovaným ročním obratem více než 1,1 miliardy za rok 2008 je AJŠA největší asociací jazykového vzdělávání v ČR.

 

U nás ale existuje ještě jedna organizace jazykových škol - v čem se lišíte a co vás spojuje?

Skutečně na tak malém trhu, jako je Česká republika, existují dvě profesní asociace jazykových škol. Jednak AJŠA a tou druhou je Asociace jazykových škol - AJŠ. Myslím, že zájmy máme velice podobné - rozvíjet jazykové vzdělávání na českém trhu a podílet se na prosazování moderních trendů jazykové výuky. Mám-li se zmínit o rozdílech, tak spočívají zhruba v několika bodech. Prvním je vstup jazykové školy do asociace: AJŠA akceptuje každého zájemce, který splní čtyři základní předpoklady: 2 roky existence na trhu, poskytnutí referencí od zákazníků, má stálé místo výuky, a souhlasí s Kodexem kvality, který AJŠA vypracovala a její členové schválili a v praxi prosazují. Další rozdíl je jistě v rozsahu teritoriálního pokrytí. AJŠA má zastoupení ve všech regionech, sdružuje školy z celé České republiky, prakticky ze všech krajů.

Přidanou hodnotou AJŠA je pravidelná komunikace s členy. Proto pořádáme pravidelná výjezdní zasedání, na kterých si členové vyměňují své zkušenosti, hodnotí vývoj trhu, nové trendy, vždy je s námi i odborník z praxe - právník, personalista, kouč, apod. Nicméně v současné době asi i vlivem krize, která je pro jazykové vzdělávání zatěžkávacím obdobím, dochází k navázání spolupráce mezi oběma asociacemi jazykových škol, což je určitě výrazný posun a pozitivní krok. Ukazuje se totiž, že společné zájmy můžeme prosazovat nejlépe společně. Dohromady jde o 55 jazykových škol a to už je silný partner pro vyjednání se státní správou a ministerstvy například o aktuálním problému zvýšeného DPH z 19 % na 20 %, které od ledna 2010 na jazykové kurzy dopadlo.

 

Co by jazykovému vzdělávání pomohlo ze strany státu?

Určitě by nám pomohlo nulové DPH, které zatím platí pro všechny kurzy, které směřují ke státem uznávaným zkouškám (jejich seznam na webu msmt.cz). Další věcí, kde by nám stát měl pomoci, je problém zaměstnávání cizinců jako rodilých mluvčí - lektorů. Stejně jako všechny firmy i my jako jazykové školy musíme projít proces, který je ze zákona dán na výběr cizinců do zaměstnání - vyvěsit inzerát, nahlásit volné místo na úřad práce a čekat, jestli se někdo nepřihlásí. Uteče tak dlouhá doba, kdy cizinec, kterého bychom rádi zaměstnali, k nám už nenastoupí, najde si něco jiného.

Další inspiraci pro jazykové vzdělávání vidíme na Slovensku, kde se podporuje studium angličtiny završené cambridgeskými certifikáty. Pokud máte tyto zkoušky, nemusíte už skládat z angličtiny maturitní zkoušku. To je příklad motivace mladých lidí pro studium jazyka a zároveň i podpory jazykového vzdělávání.

Další věcí, která by jazykovému vzdělávání mohla pomoci, je potřeba legalizace celoživotního učení, jeho standardů a přijetí zákona.

 

Podívejme se blíže na trendy ve vývoji jazykového vzdělávání u nás. Po době konjunktury, kdy firmy do jazyků poměrně masivně investovaly, přišel zlom, firmy škrtají v krizi, co jen jde. Jak to vypadá se zájmem firem o jazykové vzdělávání a jaký je podle AJŠA odhad na rok 2010, projevuje se na objemu firemních zakázek ekonomická krize výrazně?

V roce 2009 opravdu došlo k poklesu investic firem do jazykového vzdělávání. Tento pokles se začal u některých našich členů objevovat již v roce 2008. V roce 2010 očekáváme částečné zlepšení, v souvislosti s prognózami renomovaných ekonomů o zlepšování ekonomické situace v České republice. Toto zlepšení může mít i lokální ráz.

 

Na druhé straně krize otevřela i možnosti čerpat pro vzdělávání, tedy i jazykové, prostředky z evropských programů. Je to pro jazykový byznys významné?

Určitě ano. Firma si může zažádat o prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF) a vypsat výběrové řízení na dodavatele jazykového vzdělávání. Jako AJŠA jsme schopni v tomto firmám pomoci. Dále je to státní protikrizový balíček, který má dvě části: Vzdělávejte se a Školení je šance, které mohou ale využívat jen mimopražské firmy. Pro oba balíčky platí, že stát hradí 100% nákladů na výuku a 100 % nákladů na ušlou mzdu. Máme klienty, například na Moravě, kteří toto využívají, a jazykovým školám to pomáhá udržet jazykový byznys. Musím také pochválit úřady práce, které projekty administrují, že to dle našich zkušeností vyřizují rychle, nic neodkládají. Zájem firem je značný.

 

O jaké typy kurzů v krizi zájem poklesl, o jaké naopak vzrostl? Lze říci, jaké jazyky prožívají boom?

Firmy částečně zodpovědnost za jazykovou vybavenost přenesly na své zaměstnance. Poklesl zájem o začátečnické úrovně jazykových kurzů, naopak vzrostla poptávka po odborném jazyce vyšších úrovní. Také kombinace soft skills a jazyků zažívají renesanci. Firmy si mnohem více hlídají investice a jejich návratnost. To znamená, že se pozornost více zaměřuje na docházku a diferencuje se, komu se kurz platí a komu ne. Také šel razantně dolů zájem o výjezdové výukové kurzy. Firma raději hradí intenzivní kurz svému manažerovi, než aby ho nyní posílala do zahraničí.

Stále je největší zájem o angličtinu, méně o němčinu, zvyšuje se ale zájem o ruštinu a čím dál perspektivnější je španělština, portugalština, italština.

 

Firmy mnohdy uvažují o tom, že ušetří /finance i čas/, když lektory nahradí moderními technologiemi. Jak lze využívat moderních technologií ve výuce?

Moderní technologie jsou jistě velmi přínosnou záležitostí. Někteří naši členové jsou například průkopníky Skype výuky. O výuku na základě moderních technologií je zájem stále, i když si firmy už mnohem více uvědomují, že to není samospasitelný lék. Že jde mnohem více o vnitřní motivaci těch, kdo se jazykům učí, a že lidem, když přijdou domů z práce, kde prosedí celý den u monitoru, se už znova nechce zapínat počítač a zase se s ním učit.

Praxe potvrzuje, že moderní technologie se ve výuce nesmějí přeceňovat. Bohužel ani moderní technologie, ani kvalitní lektor nemohou naučit někoho, kdo se sám nesnaží a nevyvíjí úsilí se naučit.

 

Pomůže při přípravě výuky na míru firmě jazykový audit? V čem?

Určitě. Je to vlastně vstupní testování. Ukáže úroveň studentů, zjistíte, že jsou na té a té úrovni a že požadavek klienta je, aby se do tolika měsíců dostali z úrovně 1 na úroveň 2. Navrhneme k tomu typ kurzu, jeho intenzitu, metodiku a jsme schopni garantovat, že pokud bude mít student 80% docházku a bude motivovaný ze strany zaměstnavatele, že se na požadovanou úroveň dostane. Jazykový audit pomůže přesně určit aktuální jazykovou znalost zaměstnanců, lépe je rozřadit do skupinek. Navíc znamená nesporný motivační prvek pro samotné studenty - uvědomí si, že firma je bude kontrolovat a bude si hlídat své investice do jazykové výuky.

 

Jak řešit případné stížnosti studentů?

Samozřejmě každá stížnost se musí řešit, ale nejlepší je jim předcházet. K tomu slouží například systémy hospitací. Ovšem hlavním předpokladem pro řešení stížností je stálá komunikace s personalistou nebo někým, kdo má ve firmě jazykové vzdělávání na starosti. S ním jazyková škola komunikuje, s ním se řeší všechny stížnosti nebo otázky typu - chodí pan Novák, nebo nechodí, paní Anička chce přeřadit, co s tím? Kvalitní jazykovka dává klientovi stále feedback a okamžitě řeší všechna slabá místa, která se v průběhu výuky objeví.

 

Jaké problémy se zadavateli bývají nejčastější?

Klienti se už hodně poučili. Samozřejmě zpočátku, když se jazykové vzdělávání rozjíždělo, byly problémy se zadáním, co vlastně klient po škole chce. I nyní se ještě občas objeví, že nevědí, co mohou chtít, jaký cílový stav od dodavatele jazykových služeb požadovat. I proto jsme jako AJŠA vypracovali Kodex kvality a přidali k němu Doporučení pro náročného zákazníka. V Kodexu vysvětlujeme, co by vlastně měli zadavatelé po nás chtít, má-li výuka odpovídat standardům kvality. Například vedení docházky, metodiku výuku, hospitace, administrativu kurzů, poskytování zpětné vazby... Tímto způsobem se jako asociace snažíme dělat osvětu a kultivovat trh, aby si klienti uměli říci, co od jazykové výuky očekávají a co chtějí. Oba dokumenty visí na našich webových stránkách

 

Co Kodex kvality tedy konkrétně přináší z hlediska standardů jazykové výuky?

Mezi standardy kvalitní výuky, které má jazyková škola dodržovat, patří v prvé řadě vzdělaní lektoři, což znamená, že mají vysokoškolské - aspoň bakalářské - vzdělání, dále že zároveň prošli TEFL tréninkem/školením trenérů, interním či u externí autority (CELTA apod.). a že škola své lektory dlouhodobě vzdělává, chodí na náslechy a dává lektorům zpětnou vazbu. Standardem je i povinnost, aby lektoři vyučující děti měli pedagogické vzdělání.

K dalšímu kvalitativnímu standardu patří vlastní metodika, kterou má škola vypracovanou, dále průhledné reference, které školy musí na svých webových stránkách veřejně prezentovat, včetně referencí svých zákazníků. Standardem kvality je také profesionální přístup a fakt, že výuka probíhá v souladu s Evropským referenčním rámcem pro jazyky.

 

A k čemu slouží Doporučení pro náročného zákazníka, které AJŠA vypracovala?

Jde o několik zásadních doporučení, která poukazují na důležité parametry spolupráce, které by měl personalista po jazykové škole požadovat. Například má požadovat od dodavatele jazykových služeb bezchybnou administrativní a organizační podporu. Dále to, aby škola analyzovala jazykové potřeby společnosti a studentů, a významnou podmínkou dobré spolupráce je povinnost školy zaručit ochranu obchodního tajemství. Doporučujeme rovněž, aby si zadavatel hlídal, jak jsou prezentovány ceny, protože dobrá jazyková škola musí v nabídkách prezentovat ceny tak, jak je skutečně bude účtovat - tedy žádné skryté náklady! Dále v doporučení pro personalistu upozorňujeme na to, že některé věci jsou zdarma - že na českém jazykovém trhu je zvykem, že zdarma ke kurzům bývá poskytováno vstupní, průběžné a závěrečné testování studentů, analýza potřeb společnosti, jazykový audit, hodnocení kurzu a výstup z ankety spokojenosti. To se také ne vždy ví.

 

Někdy se ale zdá, že hlavní prim při výběru školy hraje právě cena kurzů.

Cena by nikdy neměla být hlavním kriteriem výběru. Důležité jsou reference, administrativní podpora, testování studentů, metodika výuky, členství v jedné ze dvou asociací, flexibilita jazykové školy, apod. Kvalitní lektory ani nezmiňuji, protože toto považujeme v AJŠA za absolutní základ. Ostatně personalisté si už uvědomují, že cena vypovídá o kvalitě. Ovšem ve velkých firmách se mnohdy vede boj uvnitř mezi HR a finančníky právě o cenu.

 

Jakým způsobem prosazujete Kodex kvality do praxe jazykového vzdělávání?

Kodex jsme připravovali dlouho, podíleli se na něm všichni členové a také všichni s ním souhlasili, takže je na každém, aby ho dodržoval v praxi. Z titulu AJŠA nikoho nebudeme shora kontrolovat, nemáme u nás žádná inspekční schémata, bráníme se tomu, protože si navzájem důvěřujeme. Naši členové svým klientům Kodex kvality i Doporučení pro náročného zákazníka vysvětlují, když dojednávají zakázku, aby klient věděl, co může od spolupráce očekávat, na co má právo, co jsou povinnosti zadavatele, aby byla hned na počátku zcela jasná pravidla spolupráce a tím i dosaženo kvalitní výuky.