Jak vařit na horách?
Večery u táboráku s napíchnutým špekáčkem, ze kterého prýští tuk a vy ho zachytáváte na kousku chleba. Nebo osolená a paprikou a pepřem okořeněná slanina. Wow to jsou dobroty. A hodiny plné pohody s přáteli u ohně. Jenže na ohni se nedá připravovat veškeré jídlo, když jste například na přechodu horského hřebene. Ne, že by nešlo v ešusu ohřát a uvařit nějaké jídlo, ale viděli jste po takové akci ešus? Je černý jak bota a není možné jej jen tak očistit, aby neumazal cokoliv, čeho se byť jen náhodou dotkne. Očouzený ešus působí jen samé problémy.
Jak se dá tedy vařit v přírodě? Bezpečně, rychle a bez zbytečných komplikací? Když vyloučíme vaření na ohni, zbývá nám jediné. Vybrat si spolehlivý vařič.
Na trhu jsou k dispozici vařiče lihové, plynové a benzínové. Všechny se dají docela jednoduše pořídit v obchodech se zaměřením na turistiku a sport. Některé typy jsou i v běžných hypermarketech.
Lihové vařiče mají zřejmě svou slávu za sebou. Poslední, dosud známý typ se vyrábí už možná 50 let. Je to taková rozkládací krabička z tvrdého, pozinkovaného plechu. Po otevření se vytvoří podstavec, na který se umístí varná nádoba. Pod ní se dá kostka pevného lihu. Vaření je pomalé, je nutné hodně dobře odstínit případný vítr. Je však určitě nejlehčím vařičem a i proto je to dobré řešení pro krátkodobé výlety.
Benzínové vařiče jsou velice populární a jejich fandové jsou v poměru 50:50 s fandy vařičů na plyn. Rozdíly mezi nimi jsou především v ceně. Jinak vařiče na oba druhy paliv jsou díky vývoji velice spolehlivé a při správné manipulaci a občasné údržbě téměř nemohou zklamat. Rozdíl je možná v dostupnosti paliva. Benzín má v tomhle výhodu. Hlavně díky tomu, že plynové systémy využívají dva druhy bombiček. Ne v každém obchodě jsou vždy oba k mání.
Benzín zase trochu víc zapáchá. Plyn rychle vyvětráte, jeho úniky jsou minimální. Benzínové vařiče fungují na zplynování benzínu. Než se celý systém správně natlakuje je docela cítit.